Červenobílá Pamplona

Pojedeme se podívat do Španělska "na bejky". Koridu sice nemusím, ale s cestuji ráda, tak proč ne právě do Pamplony 

Přiznám se, že jsem si předem nic nepřečetla a nehledala, proč se rok co rok na počátku července schází ve dvousettisícovém městečku milion lidí z celého světa. Věděla jsem pouze, že město proslavil svým románem Fiesta (I slunce vychází) Ernest Hemingway. O to silnější byl moment překvapení a nadšení z nově poznaného.

Už v letadle mířícího do města na severozápadě Španělska se objevili cestující, převážně pánové, celí v bílém, s červenou šerpou okolo pasu a malým červeným šátkem na krku. Co to je? Bude karneval? Hned na letišti jsme jako pozornost dostali stejný červený šátek s obrázkem svatého Fermina, jemuž jsou červencové slavnosti zasvěceny. Na oslavu tohoto umučeného světce (proto vévodí barva krve) se v rámci této fiesty konaly a stále konají býčí zápasy.

Čím se Pamplona liší od ostatních měst s býčími zápasy? Proslaveným během ulicí Estafeta. Stovky mužů, ba i žen, vybíhají spolu s býky na trasu mezi stájemi a arénou. Svou podstatou typická ruská ruleta. Pro většinu účastníků velká zábava, ale několik odvážlivců obvykle končí se zraněním způsobeným valícími se býky. Běžný člověk nechápe, co ctižádostivce nutí překročit dřevěné zátarasy ulice a dostat se mezi běžící býky. Celá atrakce trvá pouze několik minut, býci letí ulicí opravdu rychle. Ale asi nemám tu správnou temperamentní španělskou krev, abych pochopila. 

Běh je z hlediska bezpečnosti skvěle zajištěn. Přenosné zátarasy vyrostou a ihned po skončení mizí a jsou uloženy na další den. V pohotovosti je spousta zdravotníků, sanitky, dohled, policie. Nicméně si nikdo nedovolí riskantní podnik zakázat. Tradice je tradice.

Fiesta trvá týden a má neskutečnou atmosféru. Červenobílé moře se valí ulicemi, jásá, tančí, popíjí výborné španělské víno, raduje se. Městem prochází nejrůznější kapely, hrají a zpívají. 

Dny jsou si podobné a přesto stále pestré. V osm ráno běh s býky, pak všichni spí, jen ulicemi projíždí čistící vozy likvidující neskutečné množství odpadků z předchozího dne. Po poledni je vše připraveno k novému náporu jásajících návštěvníků. Navečer korida, v noci víno, muzika, soutěž o nejkrásnější ohňostroj. Atmosféra je nakažlivá. Zapomenout na vše a bavit se. I to je asi někdy potřeba udělat. Proto se sem lidé stále vracejí.

Jen býků jsme moc neviděli. Ulicí proběhli tak rychle, že je oko nezachytilo. Koridu jsme vynechali, přiznám se, že nerovný boj nechci vidět a určitě bych více fandila býkovi. Ten je v aréně nedobrovolně... Artistické číslo s býky nám zrušili, protože přes noc do arény napršelo.

V Pamploně jsme strávily krásné tři dny obohaceny o další poznání rozmanitosti světa.